Inferno reloaded

tak mám za sebou opět jeden z extrémně povedených, přesto velmi náročných víkendů.

jeho program jsem se vlastně dozvěděl až ve čtvrtek večer, takže taková klasika – na poslední chvíli. v pátek vše začalo, když jsem jel v 7 na taneční večer, odkud se měla odvážet technika do ZUŠ na stodůlkách, protože jedno auto by muselo jet víckrát. odtamtud cesta s ragů a terkou na soustředko, posezení, debata na téma „co se sborem dál“ se zbyškem a následně i s liborem nad vínkem a … spánek.

9 ráno, cesta do prahy, z prahy do čáslavi na rodinnou oslavu, 4 hodiny pobytu s nimi (nakonec celkem dobré), znovu do prahy a hurá do p.m.ka. po přijezdu jsem našel solidně znuděného máru, který měl celý večer zvučit, evičku s rukama v dlaních a bláznivou sem a tam poletující markétku. takže za notebook a hurá na muziku, než dorazí kapely. zvučení the fake tapes, znovu muzika, připrava caktus a pak za mixák a hrát. skončil jsem asi v 1, nakonec s celkem dobrým pocitem, jelikož lidi se bavili. potkal jsem tam ten večer obrovské množství známých tváří, hodinu prodebatoval s mončou z klátovce. no prostě náročný večer, na druhou stranu mě to docela nakoplo.

příjezd na soustředění ve 2 ráno, sklenička vína a najednou ve dveřích káťa, že venku hoří plastová popelnice, jestli prý nemáme nějaké nádoby na hašení (vedle 3 další plastové popelnice a auta). sprint s dinem a hasícím přístrojem, hurá přes plot a práškem hasit to nejhorší. po chvíli dorážejí hasiči, předávají se kontakty na vosla a zpět do baráku. pak moooooc smíchu a rozebírání teorií na téma „tak co zapálíme teď, docela nás to hašení bavilo“ 

vstávání v 11, další 2 hodiny debat na téma „co se sborem“, tentokráte se všemi. a výsledek? za 2 týdny jedu do sv.jána, kde se budeme snažit z aktuálního sboru udělat trochu lepší kolektiv. spousta her, spousta příprav, ovšem … docela se těším, může to mít smysl … a když ne, bude to aspoň legrace.