Inferno reloaded

líbí se mi, jak tradičně jako každý rok bloggeři po vánocích bilancují, jak se svátky povedly či nepovedly. dlouho jsem přemýšlel, jestli provést to samé či ne. ale … proč ne. taky jsem měl vánoce.

před 3 týdny nám operovali dědečka. zjistili mu rakovinový tumor na močovém měchýři a rozhodli se mu ho celý odebrat. minulé pondělí nám ho pustili domu, v pátek jsem ho vezl s krvácením znovu do nemocnice. vrátili nám ho domů po 2 hodinách. v sobotu byl hospitalizován v kritickém stavu.

v neděli jsem byl na „rybovce“ na kampě, viděl jsem spoustu známých tváří, se kterými jsem se poté odebral do mlýnské kavárny. zvonil telefon, volala máma. měla histerický záchvat, během kterého mi nebyla schopna ani sdělit, co se stalo. po asi 20 minutách jsem si srovnal, že jí ukradli celou kabelku, se všemi osobními věcmi, doklady, pracovními doklady a penězi. celá rodina byla s ní, na to já už neměl sílu, stejně bych tam byl navíc platný jak mrtvému zimník.

na štědrý den příjezd k našim, máma skoro nemluví. volají z nemocnice, že nám dědečka půjčí do pátku domu. ve 4 přesun na hřbitov zapálit svíčky a hurá k babičce. vidím dědečka, vypadá jako chodící mrtvola, kanylu v krku a umělý vývod, aby ho při nejhorším mohli okamžite hospitalizovat, kdyby se něco stalo. 4 hodiny u babičky a pak cesta k našim, bráchovi jsme postavili notebook, je nadšený. máma téměř nemluví.

1.svátek vánoční jsme strávili s bratrem a jeho přítelkyní, byli nám oznámit, že čekají dítě a budou se brát. ve 3 utíkám pryč, jedu se podívat za lidmi ze sboru na rybovku. večer posezení s dinem a tonym, děkuji pánové.

a dnes? … za chvíli jedu znova k dědečkovi, možná jsou to jeho poslední vánoce. odpoledne jedeme s petrem do garáže vyndat sedačky a dát nové potahy do mé feldy, pak nainstalovat tu HF sadu a pak asi pojedu za angličankou, která je se zraněním doma a moc nemůže lézt mezi lidi. takže jaképak svátky milí a drazí, letos je to prostě špatný sen. ale bude lépe.