2008
02.07
02.07
měj krásnou cestu, dědo …
po tom, co jsem si musel díky neschopnosti dvou pohřebáků za vlastním dědou zavřít rakev a utáhnout víko a následně si rakev i s dědou donést až nad hrob, už mě opravdu nepřekvapí vůbec nic.
snad jen … dobře se mi spalo. trvalo mi 2 roky, než jsem svému tátovi
dokázal říct, že ho mám rád a že si ho vážím. není na to lepší
příležitost, než na pohřbu člena rodiny. trochu cynismus, že? 
Žádný komentář.
Přidej komentář