chci zařvat, běžet, letět, pak tě obejmout … málokdo to chápe,
že je někdo něco nademnou.
tak takhle byh pravděpodobně začal svůj kvalitní a šťavnatý post
o sexu v rámci této akce. pod vlivem
debat s kubou se budu muset trochu držet,
jelikož kuba je tak trochu jiný blogger
s ním je totiž nejlepší rozebírat svět osobně, blogy
jsou naprd. vzhledem k tomu, že mě beruška vyprovokovala, rozhodl
jsem se do téhle akce také připojit. jenže … kterým směrem, abych nikoho
neurazil a přitom se to dalo číst?!
napadala mě témata jako „sex s organizátorkami akce“ (třeba bych
měl co říct?!), esej na téma „dnešní mládež a sex“ nebo třeba
povídka na téma „můj první sex“. jenže všechna témata jsem byl
donucen opustit. na to první jsem málo oprsklý, na to druhé si připadám
málo sofistikovaný a to třetí, to by vzhledem k vybranému slohovému
útvaru byl buďto brak nebo neuvěřitelná nuda.
tak tedy … upřímnosti se meze nekladou. vzhledem ke stavu mého
partnerského života za poslední 3 roky, ve kterých jsem vedl pouze
2 dlouhodobé vztahy, jsem si na sex poměrně zvyknul. z čistě
šovinistického pohledu – jsem jenom chlap a baví mě to. možná
někteří z vás chápou, kam se můj dnešní post bude ubírat – ti, co
mě znají, dobře ví, že jsem zakořenil na četbě velmi kvalitního
literárního braku. Josef Hausmann – Základy mužského
šovinismu. to je ta kniha, která mi v některých věcech změnila
pohled jak na sex samotný, tak na ženy.
pro ty z vás, kteří se momentálně smějí (muži, co četli ZMŠ) i ty
z vás, které se právě chytají za hlavu a nadávají do idiotů (ženy,
které ZMŠ četly) … ovšem musím říct, že s hausmannem nesouhlasím po
všech stránkách. přikládám část své práce, kterou jsem odevzdával na
toto téma na maturitu z psychologie:
Proč ženu, když nejlepším přítelem je
stejně muž
Tato kapitola mě již několikrát donutila k zamyšlení. Hausmann ve
své knize velmi detailně rozebírá rozdíl mezi vztahem muž-muž a
muž-žena. Celá kniha začíná rozhovorem v tomto stylu:
Autor: Proč jsi tak naštvaná?
Ona: Četla jsem kus těch tvejch žvástů!
Autor: Co konkrétně myslíš, že není pravda?
Ona: Třeba to, jak tam píšeš, že na nás kromě přirození nic není.
Autor: Ale my mužský všechno nalezneme u kamarádů a lepší. Lépe s nimi
pochlastáme, srdečněji se zasmějeme, kvalitněji si s nimi zahrajeme
šachy, tenis, na čundru sneseme větší nepohodu, na skalách vylezeme
obtížnější cesty, lépe si zahrajeme fotbal, ve větší pohodě si
zazpíváme i zařveme, větší kus práce s nimi zastaneme atd. Co mě,
kromě svého těla, můžeš prosím tě nabídnout, co bych u kamarádů
neměl? Jakou oblast života kromě sexu mně můžeš pokrýt lépe než
kamarádi? No řekni sama, můžeš na to něco logického namítnout?
Ona: Jo, že seš úplnej magor.
Tento rozhovor skvěle reflektuje Hausmannův názor na význam ženského
pokolení pro muže. Dlouho jsem nad tímto uvažoval a v podstatě musím dát
autorovi za pravdu, ale jen částečně. Dle mého názoru často muži u žen
hledají kromě fyzického uspokojení i tu část psychickou, a to konkrétně
proto, že muži nemají tolik smyslu pro cit a něžnost, spousta mužů tento
ryze ženský element nutně potřebují ke svému životu – často jim
připomíná péči jejich matky.
jinými slovy – muži sex potřebují a ženy jsou pro ně prostředníky
uspokojení těchto potřeb, ať si říká kdo chce co chce, biologii a chemii
nezblbne ani lidský rádoby inteligentní pohled na svět!