Inferno reloaded

… možná čekáte hodně zapeklitou recenzi hororu silent hill. pokud ano, nečekejte ji tady. viděl jsem to předevčírem. první slova, která mě napadla, když jsme v letním kině ve slaném v rámci každoroční akce smečno tenhle film dokoukali byla: „hodně béčkovej horor.“ chcete se bát? podívejte se na oko.

právě sedím v autě směr brno … je 6:02 SELČ, vstával jsem z nepochopitelného důvodu ve 4:07 SELČ pro dokončení včera rozjeté akce s krycím názvem „kulový blesk“. v čem celá tahle záležitost spočívá?

jednoho krásného deštivého letního večera jsem seděl na pivu s jedním velmi podivným člověkem, který mi oznámil jisté technické problémy na straně poskytovatele hostingových a housigových služeb ( konkrétněji problémy firmy nethost.cz ) … nastala trapná chvíle ticha a následně myšlenka přesunout všechny technologie do vlastních datových prostor na vlastní servery.

slovo dalo slovo … od včerejšího dne objíždíme prodejny s HW, v tuto chvíli se již připravuje rack v TTC Telehouse, kam bychom do dnešního večera měli přesunout všechny dostupné technologie. jen pro představu – TTC je v tuto chvíli jedním z nejlepších datacenter v ČR … náš rack bude stát přibližně 20 metrů od 4 rackových řad patřících Seznam.cz … děj se vůle boží! brno volá 

edit: foto z akce zde

včera brzy ráno jsem se vrátil ze slovenska, kde jsem strávil báječný týden se svými přáteli a svojí milou. musím říct, že zatím mají akce o prázdninách stoupající tendenci kvality, zatím se bojím jen toho, že celou tuhle stoupající tendenci ukončí sborové soustředění, kam se těším každým dnem méně …

ale zpět ke slovensku. po úmorné cestě tam, kterou markétka doslova a do písmene protlemila, jsem měl pocit, že je to můj konec. vyfasovali jsme s hančí společný pokojíček a šli spinkat. večer jsme vyrazili na vesnickou diskotéku … už jsem vám někdy říkal, jak tyhle akce nenávidím? následující den nás čekal výstup na roháčská plesa … jak psal dino, čím výš jsme byli, tím víc pršelo, takže jsem oblečen do dinovy pláštěnky stoupal v těch klouzajících sr****** kamsi do hor. přestalo pršet přesně ve chvíli, kdy jsme se jak banda blbců vyškrábali nahoru. pak se stalo něco, co by mě nikdy předtím nenapadlo …

nějak mi prostě zkratovalo … rozhodli jsme se s modelem, že tu horu seběhneme stylem „horská koza“! pro představu – v tu chvíli jsme byli někde kolem 2000 m.n.m. … nejnižší bod měl asi 1200 m.n.m. … a už jsme běželi. skákali jsme po kamenech, obíhali lidi, kteří na nás vzhledem ke klouzavosti těch kamenů koukali jak na bandu psychicky labilních prodavačů banánů. pro mě to byl docela adrenalin, abych se přiznal. kromě jednoho zvrknutí nohy se nám nic nestalo, ale šupa to tedy bola!

následující dny probíhaly tak nějak v klidu. přes den krátké procházky po okolních vesnicích, s ewushky bratranci jsme stavěli stůl a chopper! poprvé v životě jsem jel na chopperu a teď už jistojistě vím, že přesně tohle mi chybí ke spokojenosti!

Fabienne: Whose motorcycle is this?
Butch: It's a chopper, baby.
Fabienne: Whose chopper is this?
Butch: It's Zed's.
Fabienne: Who's Zed?
Butch: Zed's dead, baby. Zed's dead.

děkuji kamarádi, bola to šupa!