Inferno reloaded

tenhle blogpost píšu asi na nejšílenějším místě, na kterém jsem kdy psal blog. sedím v metru ze strašnické, kde jsem strávil perfektní večer s lidmi z czfree, a to i přesto, že na czf už poměrně dlouho nejsem.

večer ve složení cvoků z petřin a střašnic neměl větší chybu. jediná věc, která mi úplně nevyhovovala, byla první hospoda, ve které jsme se zastavili. jednalo se ( dle mého názoru úplně zbytečně ) o restauraci vyšší cenové kategorie. pak jsme se přesunuli do normální hospůdky do nekuřácké části a bylo nám hej.

už dlouho jsem se tak dobře nebavil. odpočinul jsem si od všeho každodenního stresu tím nejlepším způsobem – mezi stejnými cvoky, jako jsem já.

tak jsem se rozhodl, že zítra odpoledne jedu na prkno. svět se může třeba postavit na hlavu, mě je to FUCK … buď pojedeme do pece nebo na ještěd, na jednu noc … vracet se budu pozítří, tak, abych ještě na florenci stihnul políbit svého anděla. možná zpátky pojedu sám, protože kluci budou asi líní jet tak brzo zpět … ale co, to mě může být fuk, prostě ji musím vidět!

není nic lepšího, než si blognout takhle při štědrém večeru … jak proběhly moje vánoce? no, tak, jak jsem čekal … několik hodin usmívání se na sebe s rodinou, tohle prostě musím ponechat bez komentáře …

a co mi nadělil ježíšek? letos jsem chtěl jen elektrické hračky a podle toho ježuch vypadal … 512ka paměť do notesu ( aktuálně tedy 768MB RAM ), bluetooth usb dongle ( taktéž kvůlu notesu ), flash disk ( btw. luxusní – v kůži, nějaká speciální edice pro „manažery“ ) a sluchátka senheiser … kromě těhle elektrických hraček i dvě čistě praktické věci, a to bundu na prkno a nové černé sako … jingle bells, jingle bells, jingle all the way …

dnes jsem konečně pochopil, čemu se říká se vánočně naladit. pro mě osobně to dnes znamenalo sednout si s nejlepším kamarádem u něj doma proti sobě ke stolu, k tomu si pustit shoenfelta, floydy a krausberry a do toho popíjet starobrněnský speciál černý drak. konečně nemám z tohohle dne tak mizerné pocity …

šťastné a veselé!

dnes byl pro mě nejhezčím dnem za poslední 3 měsíce. přišly vánoce … a já dostal nějaké ty dárečky … speciálně dvou si ale cením víc než všech ostatních.

dostal jsem CDečko, na kterém stojí: „veselé vánoce nejlepšímu příteli přeje tomáš“ … pláču, pláču absolutním dojetím … děkuju ti, příteli. děkuju ti za to, že si toho pro mě za ten poslední rok tolik udělal, mám tě moc rád … právě poslouchám floydy z live8 … dostal si mě!

ten druhý dáreček byl od ženy, od ženy, na které mi moc záleží … a která i přesto všechno, co se děje ( a hlavně jak se to děje ), nezapomněla. i tobě děkuji má drahá …

tak to mám snad dneska poslední den tady … jsem rád, že od zítřka mohu začít normálně fungovat, potřebuji to jako sůl. už mi tu z toho decentně začíná hrabat. včera jsem celé odpoledne nahrával jednu svoji skladbu a myslím, že to vyšlo docela pěkně – respektive rozhodně lépe, než jsem čekal.

btw. kdo tvrdí, že rock’n'roll ( potažmo blues-rock ) je mrtev, nechť mi to přijde říct do očí právě do sebe láduju dr.feelgooda … dobrý dost

tak jsem odpoledne po velmi ostré výměně názorů s otcem, který dojel na to, že džbán mojí trpělivosti není bezedný, nervově zkolaboval … asi půl hodiny jsem nemohl dělat vůbec nic, jen jsem seděl, plakal a nešlo přestat. tohle jsem už jednou zažil, už je to poměrně dlouho. doufám, že mám opět na dlouho vybráno … woody říká, že bude líp – máš to u mě kámo, ale nepřej si mě, pokud nebude!

… fish are jumpin’ … tak jsem to vyfasoval doma ještě nejméně na 3 dny … jak jste jistě pochopili z nadpisu tohohle postu, opět jsem se vrátil k úletům na jazz/blues … už asi 4 dny do sebe střídavě cpu takové věci jako b.b.kinga s claptonem, teď právě mi tu hraje ella fitzgerald s louisem armstrongem a jejich skvostné summertime. asi se budu dneska celý den dopovat podobnou muzikou … mám krásně melancholickou náladu.

ráno jsem se doma zmínil o tom, že bych chtěl v únoru/březnu odejít do vlastního podnájmu. to nebyl dobrý nápad. máma reagovala přesně jak jsem čekal – začala hledat důvody, proč odsud prostě nemůžu … pak začala s 18kou atp. tak jsem odsekl, že už je jedno, jestli odejdu v březnu nebo v září v den svých 18 narozenin. tím jsem jí položil úplně … mám ja tohle zapotřebí?

našel jsem jednu skvělou starší fotku … musel jsem ji trochu prohnat photoshopem … dufeus a dineo.

foto: Jirka Dolejš

tak mám za sebou další den doma … je to katastrofa … pro další den ještě nezačíná a chystají se na ples a já budu sedět doma a vztekat se, že tam nemohu být s nimi … a hlavně s ní … dneska mě byla navštívit, měli jsme docela zajímavou debatu … mám dnes o čem přemýšlet … manďák se blíží do finální podoby … už aby to bylo, tohle mě vážně zabíjí.

vánoce jsou za týden a kousek … já nemám zatím jediný dárek a jsem zavřený doma … kurva. navíc předpokládám, že tyhle vánoce budou samy o sobě dost velká haluz. myslím, že po roce, který tahle rodina zažila, to nemůže dopadnout jinak než fiaskem. odmítám tu být na silvestra. když si na nový rok všichni připíjejí jak se mají rádi … to bych tady asi nedával …