Inferno reloaded

dnes jsem se vrátil po 4 dnech od chica z chaty … to vám povím, to byla ale únavná akce. celý den ležet v posteli a vylézat z ní jenom kvůli jídlu, to je tak strašně unavující … jediná cesta, kterou jsme absolvovali, byla cesta směrem do sámošky a do hospody … a jeden večer cesta na diskotéku ve vedlejší řiti …

prostě super 4 dni, super odpočinek, super pokec s kamarádama nad pivkem v hospodě … co víc si přát. jsem plný energie na to, abych něco změnil … a jsem přesvědčen o tom to změnit. uvidíme …

mám v poslední době pocit, že si nevážím života a zahrávám si s ním … o to víc konkrétně po včerejším rozhodnutí. dnes mě čeká opravdu zvláštní den … je-li to tak psáno v osudu, tak pro mě může být posledním. jedu s petrem do líbeznic rozebrat motor jeho auta. pak ho opět složit a vydat se na cestu zpátky … šáhneme-li vedle, tak BUM …

tak jsem se před hodinkou vrátil z výborného jazzového koncertu … byl jsem tam se strašně super lidičkama, po dlouhé době sem zase viděl pepíka a podobná individua …

dnes jsem mluvil s liborem. asi hodinu. řekl mi jednu úžasnou věc, kterou mi pak potvrdil večer i pepík … liborkovu citaci si nepamatuju, ale pepovu docela přesně … perfektně to vystihuje komické trio modýlek, týna, bára … mimochodem, musím se smát, když sleduji, jak do sebě ty dvě ryjou … bára, která ať si tvrdí co chce, modýlka týně závidí a stále by ho měla nejraději pro sebe … a týnka, kterou bára štve už jen tím, když se k modýlkovi přiblíží …

pepa řekl jen : si lidi jen tak rejpou, že nemaj do koho zrovna rejpat

díky všem, kteří tam byli, byl to super večer

tak jsem se dnes vrátil z mého nejoblíbenějšího místa – ze sv. jana pod skalou … bylo tam moc hezky, jen jsem byl hodně zklamán lidmi, kteří tam jeli … včera jsem, když mi volali z prahy, že nám neběží server, skutečně přemýšlel, jestli nemám odjet pryč.

konkrétně chování tomáše ( což bych chápal ) a báry ( z čehož je mi šoufl ještě teď ) mi celý ten pobyt tak zhnusilo, že s Cože…? už rozhodně nikam nejedu … s malou peťou jsme si vše vyříkali, trochu jsme se seštěkali, ale vše bylo nakonec dobré … ale když jsem se od lidí dosléchal, jak bára prská jed, bylo mi na zvracení. o to víc, že její důvody proto jsou víc než zvrácené a výrazně ovlivněné tomášem. a to ani nemluvím o svinstvu, které provedla týna … fujtajxl.

ale na druhou stranu, ján je nádherné místo … všechen vztek vyvážilo to, jak moc to místo miluji a to, jak je tam krásné … a to, že tam na 1 noc byl i dino, s kterým jsem si pak odpoledne šel sednout vě větru na křížek … a tam ja prostě nádherně!

člověk si někdy říká, že všeho moc škodí … tak přesně tenhle pocit v sobě teď momentálně mám já … tak nějak přemýšlím, co tu vlastně dělám …

sedím už druhý den u peterků v bytě, mluvím anglicky s největším bláznem ( pravda ovšem tím nejzkušenějším ), jakého jsem kdy poznal … řešíme web together … a musím říct, že už začínám mít skutečně vymyto … asi vyrazím domů dělat něco méně náročného … třeba prát se s krvelačnou šelmou.

web už je skoro hotov, teď čekám jen na zbytek od marcela. včera jsem byl oficiálně přijat do tzv. together networking teamu … v praxi to znamená, že jsem vyfasoval bundu s logem together a nápisem david, přibude mi práce, za kterou při troše štěstí občas i něco dostanu a možná se budu moci zúčastnit největší exchange v dějinách tohoto světa.

umírám …

chtěl bych se tak trochu pochlubit … přečtěte si text, který jsem k večeru posílal svým klukům …

panove, dnesnim dnem jsme zaregistrovali s nasim novym slovenskym kolegou domenu tam u nich … rika si majo, stava se jednatelem na uzemi slovenske republiky … behem par dni bude spustena prezentace … bude se jednat o mirror ceskeho webu ve slovenstine …

jsme zase o krok dal … a to hlavne kvuli vam. jsem na vas skutecny pysny a rikam vam sve velke diky.

dnes byl jeden z těch dnů, kdy chápu, proč dělám práci jakou dělám … byl jsem zase jednou po čase sám na sebe pyšný. ať už za určitá osobní rozhodnutí, nebo za dobře odvedenou práci …

vstával jsem v 4:30 SEČ ( to byla ta horší zpráva dne ) … v 6:00 jsem byl na hradčanské, kde nás vyzvedl osobní řidič a jeho kia carnival a vyrazil s námi jako každoročně směr ostrov nad ohří, dětský filmový a televizní festival oty hofmana. v 8 jsme dorazili na určené místo, kde jsme se během pár minut umístili do našeho přednáškového sálu, připravili techniku a čekali na paní šefovou …

přednáška proběhla bez větších problémů, snad jen ten detail, že nám dosadili jako posluchače 6. a 9. třídou, což je diametrálně odlišná věková skupina, takže to byla pěkná pakárna …

po jimi zaplaceném obědě jsme se opět vydali kiou na cestu domů, do prahy. a ještě jsme za účast dostali každej pětikilo honorář

víc info o konferenci na www.juniorinternet.cz

btw. dneska se mi bude rozhodně zdát o doménách … mám za sebou asi 3 registrace a jsem uprostřed 2 přeregistračních cyklů, jeden v .cz doménách a jeden v .com doménách … jedno lepší než druhý … a prcek je moc línej na to, aby to .czko potvrdil … vocas jeden!

nedá mi to, abych neblognul o jedné moc pěkné akci s naším zlatým sborem. vyrazili jsme na soutěž do vlachova březí …

pominu-li ten detail, že jsem se stačil nasrat už ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jedeme autobusem, to byl super víkend. trošku nepříjemné zjištění bylo, že bydlíme ve 2 barácích a ještě k tomu v pokojích. no fuj, my, co jsme zvyklí spát v telocvičně na zemi, jsme dostali postele … ( do prd … – ach to mé básnické střevo )

na celém víkendu mě nejvíc zaujala jedna věc, a to ta, že jsem se poprvé po koncertě rozplakal … zpívali jsme spirit, naposledy, ne v mixu, ale v klasickém postavení … a já vylezl z kostela a brečel jak malý harant.

vyhráli jsme cenu pro nejlepší juniorský sbor ( asi ze 3 ) … ostatní sbory nás opravdu žraly, libora taktéž … jsme prostě dobří